|
|
Morfologický analyzátor pomocí konečných automatů
Černý, Stanislav ; Černocký, Jan (oponent) ; Smrž, Pavel (vedoucí práce)
V textu je popsán morfologický analyzátor češtiny, který využívá slovníkový přístup. Slovník je uložen pomocí deterministického konečného automatu. Další část textu je zaměřena na analýzu číslovek, a to zejména na získávání numerických hodnot, které reprezentují. Vedle analýzy slov je nastíněna podpora pro generování vazeb mezi základními tvary.
|
|
|
Postavení číslovek v systému slovních druhů
Paldusová, Michaela ; Cvrček, Václav (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou vymezení slovního druhu číslovek a jeho postavením v systému slovních druhů. Nejprve se stručně věnuje historii a současným postojům k obecné slovnědruhové otázce v kontextu zahraniční i české lingvistiky. Následně představuje jednotlivé teoretické koncepce české lingvistiky věnující se otázce slovního druhu číslovek od poloviny 20. století až po současnost. Na základě kontextové analýzy dat z databáze Českého národního korpusu poté ověřuje dosavadní kritéria slovnědruhové klasifikace. Zároveň představuje a testuje na prototypických číslovkových lemmatech nový přístup k otázce vymezení číslovek jako samostatného slovního druhu, jehož základem je kontext zkoumaných jednotek. Na závěr předkládá návrhy, které se opírají o statisticky zpracované výstupy kontextové analýzy. Klíčová slova: číslovky, vymezení číslovek, kontextová analýza, Český národní korpus, korpusová analýza
|
|
|
Počítání pomnožných jmen v polštině
Plasová, Anna ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Křivan, Jan (oponent)
Pluralia tantum - podstatná jména, která nemají kategorii singuláru - tvoří v rámci polských substantiv oddělenou skupinu, a to především s ohledem na zvláštní způsob kvantifikace, jež pro tato substantiva předepisuje jazyková norma: počítání pomocí specifického typu číslovek, tzv. číslovek souborových. Protože je však paradigma souborových číslovek málo frekventované a pro rodilé mluvčí obtížné, objevují se v praxi různé kompenzační strategie, pomocí nichž se mluvčí problematickým číslovkám vyhýbají a nahrazují je analytickými konstrukcemi (např. dwie pary wrót místo dwoje wrót). V teoretické části práce autorka shrnuje dosavadní stav výzkumu v oblasti počítání polských pomnožných jmen zejména na základě článků polonistů Zygmunta Saloniho a Anny Andrejczuk. V druhé, praktické části práce autorka na datech získaných z Národního korpusu polského jazyka provádí vlastní výzkum s cílem zjistit, jak mluvčí polštiny skutečně postupují, když chtějí pluralia tantum kvantifikovat. Kromě opisných konstrukcí nachází také časté použití základních číslovek, což je v přímém rozporu s jazykovou normou. Užívání souborových číslovek se i přes to, že je norma vyžaduje, zdá být jevem, jehož frekvence je na poklesu, a to zejména v méně formálních vrstvách jazyka. Úzus se tak dostává do konfliktu s normou, od níž se...
|
|
|
Počítání pomnožných jmen v polštině
Plasová, Anna ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Křivan, Jan (oponent)
Pluralia tantum - podstatná jména, která nemají kategorii singuláru - tvoří v rámci polských substantiv oddělenou skupinu, a to především s ohledem na zvláštní způsob kvantifikace, jež pro tato substantiva předepisuje jazyková norma: počítání pomocí specifického typu číslovek, tzv. číslovek souborových. Protože je však paradigma souborových číslovek málo frekventované a pro rodilé mluvčí obtížné, objevují se v praxi různé kompenzační strategie, pomocí nichž se mluvčí problematickým číslovkám vyhýbají a nahrazují je analytickými konstrukcemi (např. dwie pary wrót místo dwoje wrót). V teoretické části práce autorka shrnuje dosavadní stav výzkumu v oblasti počítání polských pomnožných jmen zejména na základě článků polonistů Zygmunta Saloniho a Anny Andrejczuk. V druhé, praktické části práce autorka na datech získaných z Národního korpusu polského jazyka provádí vlastní výzkum s cílem zjistit, jak mluvčí polštiny skutečně postupují, když chtějí pluralia tantum kvantifikovat. Kromě opisných konstrukcí nachází také časté použití základních číslovek, což je v přímém rozporu s jazykovou normou. Užívání souborových číslovek se i přes to, že je norma vyžaduje, zdá být jevem, jehož frekvence je na poklesu, a to zejména v méně formálních vrstvách jazyka. Úzus se tak dostává do konfliktu s normou, od níž se...
|
|
|
Postavení číslovek v systému slovních druhů
Paldusová, Michaela ; Cvrček, Václav (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou vymezení slovního druhu číslovek a jeho postavením v systému slovních druhů. Nejprve se stručně věnuje historii a současným postojům k obecné slovnědruhové otázce v kontextu zahraniční i české lingvistiky. Následně představuje jednotlivé teoretické koncepce české lingvistiky věnující se otázce slovního druhu číslovek od poloviny 20. století až po současnost. Na základě kontextové analýzy dat z databáze Českého národního korpusu poté ověřuje dosavadní kritéria slovnědruhové klasifikace. Zároveň představuje a testuje na prototypických číslovkových lemmatech nový přístup k otázce vymezení číslovek jako samostatného slovního druhu, jehož základem je kontext zkoumaných jednotek. Na závěr předkládá návrhy, které se opírají o statisticky zpracované výstupy kontextové analýzy. Klíčová slova: číslovky, vymezení číslovek, kontextová analýza, Český národní korpus, korpusová analýza
|
|
|
Morfologický analyzátor pomocí konečných automatů
Černý, Stanislav ; Černocký, Jan (oponent) ; Smrž, Pavel (vedoucí práce)
V textu je popsán morfologický analyzátor češtiny, který využívá slovníkový přístup. Slovník je uložen pomocí deterministického konečného automatu. Další část textu je zaměřena na analýzu číslovek, a to zejména na získávání numerických hodnot, které reprezentují. Vedle analýzy slov je nastíněna podpora pro generování vazeb mezi základními tvary.
|
|
|
Italské číslovky v porovnání s češtinou
SIROVÁ, Lucie
Předmětem této bakalářské práce je porovnání italských číslovek s těmi českými. Ve druhé kapitole bude pozornost zaměřena na pohled italských a českých autorů na řazení číslovek mezi slovní druhy a rozlišování jejich podtypů. Následně bude porovnán jejich samotný zápis, použití číslovek řadových oproti základním a v neposlední řadě bude zkonfrontována syntaktická vazba a shoda s počítaným předmětem u číslovek v obou jazycích. V práci bude použito sekundární literatury a určité závěry budou ověřovány pomocí italských i českých korpusů.
|
host ::
RSS.